pondělí 19. září 2016

CZ Podcast 156 - Co se kutí v CreativeDock

Do tohoto dílu jsme pozvali Martina Pejšu a Miroslava Essera, kteří se s námi podělili o zkušenosti se stavbou startupu pro korporace. Tihle chlapci nezačínali skromně, ale hned se svým prvním nápadem na energetického operátoru potřebovali seed investici půl miliardy. Po lehčím vystřízlivění do reality začali stavět startupy pro korporace, expandovali na čínský trh a rozjeli vlastní venture kapitál pro zajímavé startupové a inovační projekty.

pátek 2. září 2016

středa 24. srpna 2016

CZ Podcast 154 - RTSmunity kurzové sázky třeba na headshot v Counter strike

Se 154. dílem jsme zavítali na návštěvu do RTSMunity, firmy která na základě matematického modelu poskytuje live sázkové kurzy na zápasy v počítačových hrách. Vtipně a zároven poutavě nás tímhle dílem provází zakladatel firmy Pavol Krasnovský.

pátek 19. srpna 2016

Dejte mi lepší produkt nikoliv vice nových vlastností

John Carmak, ten frajer co naprogramoval Dooma a prakitcky 20 let posouval hranice realismu v počítačových hrách, v jednom z rozhovorů na otázku “jaké nové vlastnosti bude mít Doom engine” odpověděl velice trefně “Více nových vlastností vám dá více produktu, ale nikoliv lepší produkt”. Expertem v tomhle býval Steve Jobs, když už jsme u těch velikánů počítačové éry. Ten tím byl úplně posedlý.

Aktualizace: rozhovor s Carmackem

A user always wants more of everything -- more features, more artwork, more levels. The assumption that hiring more people gives a better product is often incorrect. It might (but not always) get you MORE product, but not necessarily BETTER product.

Jako odstrašující příklad bych uvedl počínání Atlassianu minimálně v JIRA a Conflunce. To umí milion a jednu věc, ale nic pořádně… Každý kdo zkoušel něco napsat v jejich editoru mi jistě dá za pravdu. Abych si tedy nebral do úst tuhle australskou firmu, ve svém okolí určitě najdete spousty produktů - hmotných i nehmotných -, které jenom proto, aby se odlišily od konkurence, přidávají neustále nové a nové a čím dál tím méně užitečné vlastnosti.


Opět bych vypíchl jeden příklad za všechny - Evernote. Chvilku jsem byl v pokušení napsat Android, ale to už zavání válkou svatou. Navíc to nedomrvil Google, na kterém bych normálně nenechal nit suchou, ale Samsung, HTC a nevím jaké asijské firmy. S utkvělou představou, že člověk potřebuje dvě fotografická alba či kalendáře. Nechytejte mě hned za slovo a a dosaďte si cokoliv nalézajícího se po instalaci aplikačního balíku výrobce.

Mimochodem existuje přímá úměra mezi stářím produktu a tím kolik nepotřebného se do něj přidá. Může to mít co do činění s tím, že původní definice produktu se desetkrát změnila. Nebo prostě s faktem, že jednou načatá “featura” se nedotáhla, tak ji někdo zkusí udělat znova protože o té původní neví. Případně je složitá a proto jí nikdo nechce měnit neb jí nerozumí. No a pak tu jsou zákazníci. Ano, ta jediná skupina rozhodující o úspěchu či neúspěchu. Ti holomkové totiž někdy používají vlastnosti trochu jinak, než je páni inženýři navrhli a udělali, a proto jim je nemůžeme vzít. Jsme tedy v začarovaném kolečku, kdy nová vlastnost střídá novou vlastnost a produkt se stává čím dál tím méně uchopitelným, zapamatovatelným, důležitým a v neposlední řadě cenným v pravém slova smyslu tedy, že za něj budeme ochotni platit.

Dělat kvalitně Product management je dneska pořádná šichta neb každý přece sakra selským rozumem ví, kde má být jaké tlačítko nebo dialog, jak by se to mělo chovat, co by to mělo říkat a hlavně jakou by to mělo mít barvu. Pokud jste vývojáři a zadání vám dělají uživatelé nebo tlumočníci jejich přání, nemáte žadný produkt, nula, nula, nic. Bohužel jste na nejlepší cestě stát se přesně tím těžko uchopitelným, tisícím v řadě, který bude zápasit o přežití v smrtícím kolečku nových vlastností a frustrace vlastních uživatelů.

Aktualizace: pěkně to popsal Ev Williams CEO Medium - Medium is not a publishing tool


Understanding Blogger as we did at the time — as a software tool for creating and publishing web sites — we found ourselves in the race many software makers know well: Add features, get more users. Competitor adds more features, lose users. (Marketing and others factors have some effect, depending on the market. In blogging, that was minimal.)

Proč o tom píšu? Všichni jsou posedlí tím, jak je na trhu málo kvalitních vývojářů, ale zkuste to porovnat s tím, kolik je na trhu kvalitních lidí, kteří umí product management. Při vší úctě, jestli někdo neumí najmout vývojáře, tak si neumím představit, jak vypadá jeho produktový tým. Budu se opakovat, ale opakovat rád, zaměřte se na produkt. Zajímavý produkt si přitáhne vývojáře sám.


úterý 16. srpna 2016

Cloud levně, náklady obětované příležitosti

Je to trochu zvláštní psát o výhodách cloudu v roce 2016 asi jako o výhodách streamované hudby. To by bylo dost staromódní i na tenhle blog. Přesto je jedno obava, na kterou neustále v debatách narážím a snažím se jí rozptýlit. Jedná se o faktor ceny resp. cenové výhodnosti cloudu. Slovy klasika protřelého léty strávenými v korporacích a startupech: větší kazisvěty právníka či finance, aby člověk pohledal. Na setkání backendiste.cz jsem povídal o tom, jak je to s cenou cloudu.

Nejdříve mi ovšem dovolte udělat lehký úkrok stranou. Nedávno si tchýně koupila montovaný bazén za bezkonkurenční cenu. Radost trvalo do doby než jsem zjistil, že ho budu muset smontovat. Celá montáž bazénu měla přibližně deset kroků, se kterými vás nechci zatěžovat. Po celodenní montáži jsme v kroku 9 zjistili, že jsme v kroku 2 udělali chybu, přímo fatální chybu, která zamezovala zdárné kompletaci bazénu. Abych to zkrátil bazén jsme vypustili, rozmontovali a další víkend jsme si to s plnou parádou zopakovali. Naštěstí s dobrým koncem.

V ekonomii existují koncept nazývaný Náklady obětované příležitosti

“…odpovídají hodnotě nejhodnotnější činnosti (statku), které se musí ekonomický subjekt vzdát ve prospěch jiné činnosti (jiného statku). Např. tím, že se člověk rozhodne jít večer do kina, se zbaví možnosti v ten samý čas pracovat přesčas a vydělávat peníze. Tato nezískaná mzda je nákladem obětovaným příležitosti jít do kina.”

V očích tchyně jsme ušetřili za bazén. Podle nákladů obětované příležitosti (pokud bych počítal vlastní práci) bychom ty bazény mohli mít dva to včetně montáže.Pokud se debata a argumenty stočí na cenu cloudu, obzvláště s vaším CEO, CFO nebo kýmkoliv, kdo drží kasu, musíte vždy započítat právě náklady obětované příležitosti.

Když jsme drahé paměti v GoodData roku 2013 odcházeli z public cloudu Amazon Web Service (AWS) do private cloudu Rackspace panovaly kolem toho velké očekávání. Kromě zvýšení výkonu díky dedikovanému hardware hrála velkou roli právě cena. Při porovnání obou účtů by nebylo co řešit kdyby… Kdybychom nepočítali náklady obětované příležitosti. Snad ještě horším dopadem téhle cenové optimalizace byla ztráta možnosti využívat infrastrukturu jako služby v AWS a nutnost si v případě potřeby všechno hostovat svépomocí. Rackspace byl s trochou nadsázky server housing, nad kterým jsme si všechen ten “cloud” bastlili na koleni. To je snad vlhkým snem a nejednoho chlapce od hardwaru, ale pro softwarového vývojáře to je v nejlepším případě noční můra.

Pokud zabřednete do diskuze jestli je cloud levnější nebo dražší vždycky radím přepočítat si to na cenu vývojáře, na člověko-dny (man-days). Když vám řeknu, že databáze (MySQL nebo PostgreSQL) koupená jako AWS služba RDS stojí 3000,- Kč za rok (t2.micro instance), bude se vám to zdát hodně nebo málo? Počítejte se mnou, za 3000,- Kč ročně dostanu - monitoring, alerting, upgrady včetně security fixů, zalohu, a pohodlnou správu včetně výkonového upscale přes webové rozhraní. Pokud vezmu vývojáře, který bude tu samou DB provozovat svépomocí a řekněme, že na tom za rok stráví jeden člověko-den, v rámci kterého nastaví aspoň zálohy a monitoring, vyjde mě to při dnešních cenách na trhu práce na 4500,- Kč. A to pomineme fakt, že nevěřím tomu, že setup a provoz produkční databáze zabere jeden den v roce. Jenom instalace záplat a upgrady vám seberou více času.

Nemám teď po ruce, a trochu doufám že ho společnými silami najdeme, jeden z článků kamaráda Křečáka o Paretovo pravidlu 80/20 ve vztahu k samo domo vývoji. Ale je to rizikový faktor, který je potřeba počítat k ceně mimo cloud.

Nerad bych, aby to vyznělo, že cloud je vždy tou nejlevnější variantou. To určitě není, ale vždy si nazopímejte započítat náklady obětované příležitosti až se vám bude zdát cloud drahý.