pátek 17. ledna 2003

Testujeme pomocí jUnit v prostředí Eclipse

Základní myšlenka testování je stará asi jako programování samo. V dnešní době je nutnost psaní vlastních testovacích objektů takřka nutností. Testy nám pomáhají odhalit většinu chyb a špatné funkčnosti a snižují tak náklady na jejich opravu. Platí stará pravda, že testy píšeme jen jednou a zůstavájí napořád. Vlastni logiku testovaných objektů pak můžeme měnit jak chceme, ale testy neměníme vůbec. Testy postupen času se narůstají a nabalují se navzájem, tím dostáváme do rukou mocný nástroj pro globální testování celé aplikace. Není divu, že testy jsou jednou ze základních myšlenek extrémního programování.

Pokud hledáte konfortní nástroj pro testy mohu doporučit jUnit jedná se o projekt, postavený na principech open-source a Jave. Z vlastní zkušenosti ho mohu doporučit, ve spojenjí s vývojovým prostředím Eclipse je to mocný pomocník. Samozřejmě, že podpora není jen pro tento nástroj, ale pro celou rodinu vývojových prostředí. Testy lze pouštět i do konzole nebo jako výstup do vlastního GUI jUnit, spouštět jent určité testy nebo celou sadu. Pokud Vás zajíma plugin a použití v nástroji Eclipse, doporučují celkem dobrý návod.

čtvrtek 16. ledna 2003

Pop3 nebo Pop3s - zbytečná to otázka

Nedávno jsem zkusil šikovnou utilitku pro sledování síťového provozu a šokovalo mě zjištění co všechno umí. Ten software se jmenuje Ettercap a je to opravdový kouzelník co se odposlouchávání na síti týče (nezní to divně? :). Ani tak mě neudivilo že umí odposlouchávat hesla takových protokolů jako je telnet, ftp, pop, ssh1, icq, mysql, http, irc, socks5, imap4, vnc a mnoho dalších, ale co je hlavní - umí odposlouchávat na switchované síti a to tak bravurně, že si oběť ničeho nevšimne (jisté zpomalení jsem však při browzdání v imap složce zaznamenal, ale ruku na srdce - napadlo by vás, že vás někdo sniffuje? :) a navíc - umí poslouchat dva počítače mezi sebou což je skvělá věc (například u nás funguje jeden mail server a druhý je server kde mají studenti shell konta - takže stačí poslouchat a odchytávat hesla mezi těmito počítači a máte plno hesel - jen doplním že zde funguje kerberos, takže mail pass = ssh pass .. no není to krásné ? :).

Ihned jsem to po kompilaci vyzkoušel a to rovnou na šéfovi. Program je skvěle napsaný a dají se sehnat binárky i pro widle. Navíc je zde plno pluginů, které rozšiřují schopnosti programu. Abych to shrnul - přešel jsem k pop3s a dávám si větší pozor přes co a jak se loguju do té či oné služby :). Jen takový technický poznatek - widle umožňují hybernaci a pokud jste počítač uspali se zaplým icq, pak po hybernaci se klient chová jako by byl spojen a neposílá uin/pass na server - takže hybernujte.. :))

středa 15. ledna 2003

Životní cyklus prohližečů z rodiny Internet Explorer

Na toto téma mě přivedla celkem vášnivá debata na téma, jaké prohlížeče podporovat ještě v intranetových aplikacích. Osobně zastávám měřítko, použitelnosti a funkčnosti proto mi ta debata přišla celkem bezpředmětná. Vpodstatě jde o to určit minimalní hranice funkčnosti a ty podle mě stoji v dnešní době, ať se to někomu líbí nebo na prohlížeči Internet Explorer 4.0. Docela milné jsou argumenty postavené na faktu, že tento prohlížeč už není podporrován samotnou firmou Microsoft.

Pokud jsou aplikace plně funkční a použitelné na tomto prohlížeči, odpadné velká spousta problému se zpětnou kompatibilitou. Nedalo mi to, vydal jsem se hledat jak je to vlastně stou podporou prohlížečů ze strany Microsoftu. Nutno říci, že tato informace byla ukryta hodně hluboku na stránkách společnosti Microsoft. Jěště větší překvapení mi, ale přichystaly výběhové kvóty prohlížečů. Na systému Windows 2000 Professional je Internet Explorer 5.01 SP2 podporován do 29.října 2002. Celý životní cyklus prohlížečů Explorer je tak trochu zvláštní a určitě stojí za prohlédnutí.

úterý 14. ledna 2003

Fluxbox - to je moje volba!

Když jsem před pár lety začínal s Linuxem, volil jsem Gnome pro jeho vzhled a hlavně proto, že mělo v sobě pár užitečných aplikací. Později jsem zkusil KDE, ale až ve verzi 3. Verze předešlé mi přišly vzhledově odpudivé (nic jiného v tom nebylo :). Přes Waimea window maker jsem přešel k Fluxboxu u kterého jsem zůstal. Fluxbox je totiž oproti KDE a Gnome velmi malý (poslední verze má 367KB), rychlý, plno features a hlavně - podporuje styly :)). Ale teď vážně - Fluxbox asi nebude pro úplné začátečníky - je potřeba vybudovat si své menu, které je sice nějak vytvořené, ale beginner netuší kolik aplikací schovává jeho systém a na to je šikovné například KDE - menu je propracované a při přechodu z windowsje to asi ideální volba. Když opomenu konfiguraci menu (která je prostá a jednoduchá pomocí oblíbeného editoru :), kterou si stejně můžete od někoho zkopírovat, pak tu jsou snad jen samé klady. Features si můžete přečíst na oficiální stránce - já jen nastíním co že se mi na Fluxboxu líbí.

Stejně jako ostatní WM (window makery) umí fluxbox spravovat několik virtuálních ploch (co je v *nixu samozřejmostí - to si ve win musíte doinstalit a o funkčnosti a stabilitě různých add-onů můžeme polemizovat). Že si můžete ploch virtuálních navolit téměř kolik chcete je snad jasné (efektivní pro mou práci je 6 ploch). Navíc flux umí pomocí oficiálního patche zapamatovat si kterou aplikaci chcete mít v které ploše - takže na druhé mám web, na třetí mail, na čtvrté chat icq/irc apod.. Další věcí jsou tabs - šikovná to věc, která vám umožní mít X aplikací schovaných v jedné - prostě Vám to šetří místo a zpřehledňuje vaši práci - například při správě několika počítačů na dálku si dáte xtermy k sobě pomocí tabs a je vystaráno. Fluxbox má plno dalších vychytávek, ale zbytečné už psát - kdo nezkusil... To samé platí o Linuxu. Pro dnešek stačí. Ještě se jukněte na screenshoty na oficiální stránce a na jeden můj :)