čtvrtek 11. září 2003

XSLT v příkladech

Jiří Kosek uvolnil dokument XSLT v příkladech, který je určen všem zájemcům o technologii XSLT. Poskytuje velice kvalitní úvod do problematiky a vřele jej doporučuji neboť nebylo publikováno mnoho materiálů věnujících se XSLT.

Pokud odebírate Sovu v síti možná jste se setkali s mým seriálem, který jsem nazval XSLT, svět transformací. Zatím vyšli první dvě části

a třetí by měla vyjít v nejbližší době. V případě nejasností tak máte možnost konfrontovat více zdrojů.

Co den dal aneb krátké porozhlédnutí

Jirka Kosek, mě upozornil na nepřesnost v příspěvku UTF-8 : Problém "malého a velkého indiána". BOM řídící znak je pro kódování UTF-8 zbytečný. Pořadí bajtů v UTF-8 je řešeno v RFC 2279, přidání BOM znaku má snad údajně na svědomí firma Microsoft avšak BOM by měl význam například pro kódování UTF-16.

PHP 5.0 do třetice

Do třetice všeho dobrého a zlého, Michal Burda se potřetí v krátkém čase zaměřil na nové PHP 5.0. Na pořadu dne jsou

  • statické metody
  • metody __get(), __set() a __call()
  • mechanismus __autoload()

Portlety II: referenční implementace

Stefan Hepper a Stephan Hesmer's představují v druhém dílu krátkého seznámení se specifikací Portletu referenční implementaci známou jako Pluto.

úterý 9. září 2003

Metody set a get v OOP jsou špatným návykem

Allen Holub boří další mýtus, po té co v článku Why extends is evil (Dagblog - Dědičnost vs. implementace) nenechal nit suchou na dědění, se pouští do tzv. accesoru. Accesory jinak též set a get metody nebo setry a getry se používají pro zapouzdření neveřejných proměnných objektu.

Fundamentálním přikázáním v OOP je zapouzdření objektu. Objekt reprezentuje pouze veřejné rozhraní, kterým umožňuje komunikaci s okolním světem. Vše mimo veřejné rozhraní objektu je vnitřní reprezentace objektu, která se skrývá před okolním světem z důvodu, aby jí bylo možné v případě potřeby změnit.

 
   class Bar{
     public int foo = 10;
   }
 

 se zapouzdřuje pomocí set a get metod takto
 
 
   class Bar{
     private int foo = 10;

     public void setFoo(int foo){
        this.foo = foo;
     }

     public int getFoo(){
        return this.foo;
     }
   }
 
	  

Stejný či podobný kód naleznete v 90% materiálu dotýkajících se OOP. Proč použití těchto accesoru není úplně pravé ořechové vysvětluje článek Why getter and setter methods are evil. Odborná kvalita článku je na velice vysoké úrovni a vřele doporučuji si ho prostudovat.