středa 17. listopadu 2004

Happiness na druhou

Filemon se pustil do meditace na téma IT business, peníze, práce a zábava.

Programovani mam rad a myslim, ze bych programoval nebo se minimalne zajimal o IT, i kdyby nebylo zrovna kurzu. Ale uz vim, ze kdyby nebylo tak dobre placeno, tak bych si vybral jine zamestnani. Jo asi jsem ten bonvivan. Radsi bych se treba vrtal v autech, cetl blogy, studoval historii, paril profesionalne hry, delal hudbu nebo se proste jen bavil s lidma. IT se venuju, protoze mi dava dostatecne prostredky pro me mimopracovni aktivitky.

Jakákoliv forma IT businessu je pro mě osobně především zábava. Nevím jestli slovo zábava vystihuje přesně ten postoj, asi by bylo na místě použít slovo koníček. Vůbec si nedovedu představit, že bych dělal jakoukoliv práci aniž by pro mě nebyla svým způsobem zábavou. Nepopiratelný fakt je ten, že se jedná o relativně dobře placenou zábavu. Finance pro mě osobně hrají důležitou roli, ale dělat nějakou práci jenom pro peníze bych nerad.

Pracovní stereotyp, o kterém se Filemon zmiňuje, představuje pro mě osobně velký problém a frustraci. I když mám určité výhrady k procesům ve firmě kde jsem zaměstnán, tak mi nadřízení dávají velký prostor k vlastní seberealizaci a i patřičnou volnost, což je pro mě osobně důležitý faktor. Podstatnou roli pro mě hraje i pracovní kolektiv jehož jsem součástí.

Práce jako koníček nenese pouze ovoce, tedy alespoň pro mě nikoliv. Člověk nepracuje jenom tradičních deset hodin v zaměstnání, ale přijde domu a tam opět zapíná počítač. Někdy je to celkem unavující vstávat ráno v šest hodin a chodit spát kolem půlnoci, aby člověk stihnul všechny aktivity.

IT business má pro mě ještě sociální specifikum, říkám tomu hospodský syndrom. Zkuste si s kamarády jiného povolání popovídat, třeba u piva, o práci. Jakákoliv iniciativa z vaší strany skončí z 90% nepochopením. Na druhou stranu, moje oblíbená skupina Chinaski zpívá v písničce Kutil Má práce je moje hobby, šťastnej kdo to tak má ... a já jsem štastnej.