pátek 9. ledna 2004

Ambiciózní projekt Sun Java Desktop System

Sun Java Desktop System je softwarové řešení nabízející klientské prostředí založené na open source řešeních(např. Mozilla) a průmyslových standardech. V podstatě se jedná o nadstavbu nad operačním systémem Linux . JDS mimo jiné obsahuje Star Office 7.0, Mozillu 1.4, GNOME 2.2 Desktop, Java 2 Platform Standard Edition 1.4.2.

Na oficiálních vývojářských stránkách Sunu vyšel rozhovor s Pederem Ulanderem (marketingový řiditel Desktop Solutions teamu Sunu) na téma Sun Java Desktop System.

Sun Java Desktop System je jistě ambiciózní projekt, ale současna desktopová řešení jsou nastavená tak, že další hráč se na trhu jen těžko bude prosazovat. Otázkou zůstává i cílový segment systému, obávám se že například vize Sunu prosadit JDS do vývojářské komunity je hodně utopická.

čtvrtek 8. ledna 2004

Budoucnost XUL v CMS?

Širší využití technologie XUL v Content Management Systems(CMS) naznačuje Martin Hassman Budoucnost XUL v CMS? (Czilla 7.1.2004). K tomuto spotu se váže i autorova úvaha XUL na webu na téma využití technologie XUL v rámci webu.

Potřebuje Java změnu?

Shodou náhod jsem narazil na článek Humphrey Sheila In pursuit of perfection - Can Java become the perfect technology platform? a Elliotta Rusty Harolda 10 Reasons We Need Java 3.0, které se zaměřili na zhodnocení současného stavu platformy Java a na části, které by měly být přepracovány či změněny.

Humphrey Sheil se zaměřil na změny v core API, naopak Elliott Rusty Harold se zaměřuje na Javu obecně a zabívá se přímo určitými aspekty platformy. Oba články tak dohromady nabízejí kritický pohled na Javu, jak z hlediska API tak z celkového pohledu na platformu. Odpověď na otázku nastolenou nadpisem tohoto spotu nechám po přečtení těchto článků na Vás.

úterý 6. ledna 2004

Plány a milník jménem Eclipse 3.0

Vance McCarthy v rozhovoru Committers Plan Improved User Experience for Eclipse 3.0 s Erichem Gammou diskutuje hlavní změny a přínosy připravovaného vývojového prostředí resp. platformy Eclipse s pořadovým číslem 3.0.

Nová verze 3.0 plánovaná na léto 2004 bude zaměřena na tyto 4 hlavní body.

  • Rich Client Platform - umožnit vývoj Rich Client
  • Responsive UI
  • UI Scalability
  • Generalized Java Tools

Robocode - začínáme

Martin Švihla pokračuje v článku Robocode 2 - zvoní na vyučovanie v představení výukové hry Robocode z dílen firmy IBM. V článku se můžeme seznámit se základními "vnitřnostmi" robota a s pravidly jeho chování. Autor také naznačuje výukové možnosti celého prostředí Robocode.

pondělí 5. ledna 2004

Poznáváme DOM II. - struktura dokumentu a objektový model

Po letmém seznámení, ve kterém jsme si minule představili specifikaci DOM a její základní myšlenku, nás v tomto díle čeká povídaní o vlastní struktuře dokumentu. Pochopení struktury dokumentu a její abstrakce na strukturální model a objektový model nám pomůže dotvořit obecnou představu o specifikaci DOM.

Z pohledu DOMu si můžeme dokument představit jako logickou strukturu uzlů, která se podobá rozvětvenému stromu. Ačkoliv samotná specifikace nepřikazuje nutnost implementace logické struktury jako stromu a ani se nedotýká způsobu implementace vztahu mezi jednotlivými uzly, tak se budeme držet termínu strukturální model, zavedeného specifikací, který použijeme k popisu stromové reprezentace dokumentu.

Ještě chvilku se přidržíme specifikace, abychom si na kousku HTML kódu ukázali jeho DOM reprezentaci.

 
   <ul>
	<li>foo</li>
        <li>hoo</li>
        <li><a href="http://bar.com">bar</a></li>
   </ul>
 

DOM reprezentace HTML kódu

Za povšimnutí stojí absence atributu href. Ačkoliv v XML stromu by byl atribut jako jeden uzel a jeho obsah jako uzel druhý nechyběly, z hlediska struktury dokumentu DOM se atributy nepovažují za další uzly dokumentu.

Pozorný čtenář si jistě všimnul, že byly zmíněny pojmy dokument a model, třetím do party je objekt. Právě objekty nám umožňují modelovat nejen strukturu dokumentu, ale umožňují modelovat i chování celého dokumentu či jeho částí. Jednotlivé uzly představují objekty, které zapouzdřují chování a vnitřní stavy, právě proto nejsou v předchozím modelu atributy přítomny neboť představují či popisují vnitřní prezentaci objektu.

Vyjádření dokumentu pomocí objektů se nazývá objektový model a z pohledu DOM je specifikován následovně.

  • množinou rozhraní a objektů použitých k reprezentaci a manipulaci s dokumentem
  • sémantikou těchto rozhraní a objektu s jejich chováním a vlastnostmi
  • vztahy a spoluprácí mezi těmito rozhraními a objekty

Tímto bychom dnešní povídaní zakončili. Příště se podíváme na rozdělení DOMu na jednotlivé moduly a dále se probereme základní moduly DOM Core a DOM HTML. V další části bychom mohli přejít od teorie k praktickému využití DOMu.

Související články

neděle 4. ledna 2004

Poznáváme DOM I.

DOM neboli Document Object Model představuje zaklínadlo, které je ověnčeno mnoha nepřesnostmi a mýty, které se kolem něj objevily. Rád bych poodhalil skutečnou tvář a možnosti, které specifikace DOM nabízí.

Co je Document Object Model

Proto aby bylo možné dobře pochopit souvislosti, které vedly k vzniku specifikace DOM si musíme vysvětlit co to vlastně DOM je a co představuje.

DOM je ve své podstatě pouze sada rozhraní tj. API určených pro prácí s validními HTML a XML dokumenty. Definuje logickou strukturu dokumentu a prostředky zprostředkující práci s dokumentem.

DOM standardizuje přístup a manipulaci s dokumentem a umožňuje programátorovi transparentním způsobem pracovat při tvorbě, procházení a modifikaci dokumentu. Specifikace DOM je popsána sadou programových rozhraní, kterou jsou z hlediska programovacího jazyku nezávislé.

Za specifikací DOM stojí konsorcium W3C a myšlenka na jednotné a jazykově či platformově nezávislé rozhraní pro práci s dokumentem byla hlavním důvodem vzniku specifikace. K popisu jednotlivých rozhraní specifikace byl použit jazyk IDL(Interface Definition Language).

Transparentnost na straně jedné a ochota sjednotit přístup pro práci s dokumentem na straně druhé umožnily brzkou implementaci DOMu v Jave a především v internetových prohlížečích, kde s jazyky(JavaScript a JScript) ECMAScriptu vytvořil standard pro práci s HTML dokumenty.

Omezení proprietárních DHTML rozšíření určených pro práci s dokumentem u jednotlivých prohlížečů bylo rovněž jedním z faktorů, které přispěly k specifikaci DOM. Bohužel určité zbytky těchto proprietárních rozšíření se z důvodů zpětné kompatibility nepodařilo úplně odstranit. Stejně jako se nepovedlo vymýtit mýtus DOMu jako prostředku určeného pouze pro internetové prohlížeče.

Nejdůležitějším poznatkem by měla být pochopení, že DOM představuje transparentní, platformově a jazykově nezávislé rozhraní, které umožňuje jednotným způsobem práci s XML a HTML dokumentem.

Příště se podíváme na strukturu dokumentu rozloženou do stromu uzlů abychom viděli logickou strukturu, která umožňuje definovat rozhraní určená pro práci s dokumentem. V další části bychom mohli nakouknout do samotného rozdělení specifikace na jednotlivé moduly. Specifikaci DOM lze nalézt v dokumentu Document Object Model (DOM) Level 1 Specification (Second Edition) a z tohoto dokumentu bych i nadále rád vycházel.

Související články