pátek 16. ledna 2004

Čtení na víkend

Po krátké odmlce tu máme opět pár tipů na čtení o víkendu.

V tipech pro tento týden bych se rád pozastavil u článku ActionScript 2.0. Skriptovací jazyk ActionScript verze 2.0 je totiž první implementací připravované specifikace ECMAScript Edition 4. Z této specifikace vycházejí i skriptovací jazyky JavaScript(Gecko) a JScript(Internet Explorer). Už nyní si můžeme udělat představu o tom jak se rozšíří možnosti klietnského skriptování při přechodu na ECMASCriptu 4.0, v současnosti implementují prohlížeče ECMAScript 3.0.

Související články

čtvrtek 15. ledna 2004

TheServerSide se otevřel pro .NET

Informační server TheServerSide.COM, který se věnuje J2EE problematice má v javovské komunitě slušné jméno. Nabízí užitečné články, zajímavé diskuse, návody, recenze knih k dané problematice a mnoho dalšího.

V úterý 13.1.2004 byl spuštěn server TheServerSide.NET, který je mladším bratříčkem ve znamení platformy .NET a enterprise řešení na této platformě. Stane se vyhledávaným zdrojem informaci pro .NET komunitu?

Související články

UML - základní pojmy a pravidla

Na serveru Interval.cz vyšel druhý díl seriálu Návrh aplikací v jazyce UML. René Stein v tomto díle pokračuje s osvětlením základních pojmů a pravidel v jazyku UML. Pokud váháte nad jazykem UML nebo článkem samotným, posuďte alespoň jeho motto, které mu dal do vínku jeho autor.

Nepsaným mottem článku byl apel "opusťte archaické způsoby tvorby aplikací". Tento a následující články jsou již orientovány na čtenáře, který se rozhodl, že návrh pomocí UML se stane fundamentální součástí jeho analytické výzbroje.

úterý 13. ledna 2004

Jak se ptát v diskusní skupině

Diskusní skupiny jsou jedním z nejčastěji využívaných zdrojů při řešení odborných problémů. Diskusní skupiny jsou živým organismem s vlastními pravidly, který poskytuje nejen obrovský informační potenciál, ale i shluk vědomostí, názorů a v mnoha případech i charakterů.

Stejně jako živé organismy i diskusní skupiny mají vnitřní řád a strukturu ovlivňující jejich chování, kvalitu a životnost. Symbióza mezi aktivními členy, čtenáři a tazateli vytváří rovnováhu, která je srdcem celého organismu. Odpověď na otázku Jak se ptát v diskusní skupině, aby nebyla tato vzácná rovnováha porušena, není vůbec snadná a pro její zodpovězení musíme znát, chápat a dodržovat pravidla tohoto křehkého organismu.

Moje osobní zkušenost s diskusními skupinami mě vede k sepsání několika základních pravidel, které se mi osvědčily nebo jsem je postupem doby vypozoroval a vnímal kolem sebe.

Pravidlo I. - Neptejte se

Bývá takřka samozřejmostí, že problém, radu, názor, řešení, otázku či jinou formu informace, kterou hledáte již někdo formuloval a našla se i odpověď či rada. Zkuste zapátrat dostupnými prostředky jako jsou vyhledávače a archívy diskusních skupin a ušetřit čas sobě i diskusní skupině.

Pravidlo II.- Buďte konkrétní

Pokud není nalezena odpověď a musíte položit otázku, buďte konkrétní. Formulujte jednu, maximálně dvě, konkrétní otázky a v případě potřeby poskytněte doplňující informace(části kódu, URL, citaci atd.). Pomůžete nejen sobě, diskusní skupině, ale i ostatním jenž budou napříště v rámci pravidla I. hledat odpověď na podobnou otázku jako vy.

Pravidlo III.- Buďte struční

Nikdo nemá tolik času, aby studoval sáhodlouhé dotazy s třemi přílohami nebo odpovídal na několik otázek v rámci jednoho subjektu. Pokud máte otázek více nebojte se je rozdělit na několik samostatných subjektu. Diskusní skupina může na samostatný subjekt(thread) flexibilněji reagovat.

Pravidlo IV.- Dodržujte subjekt

Jádro toho co chcete vyjádřit formulujte do subjektu. Subjekt tvoří značku, která ovlivňuje vnitřní chování diskusní skupiny. S nevhodně definovaným subjektem typu POMOC, HELP, NEFUNGUJE, máte mnohem menší šanci na konkrétní odpověď než s dobrým subjektem.

Pravidlo V.- Buďte ohleduplní

Nic nekontaminuje diskusi a neporušuje rovnováhu diskusní skupiny než témata mimo určení diskusní skupiny(off topic), osobni invektivy a další inforamce, které nesouvisí s daným subjektem. Dalším morem jsou hromadné (hádky) tzv. flameware o tématech, která jsou tak rozsáhlá(Linux vs. Windows, PHP vs. Java, IE vs. Mozilla) a lze na ně nahlížet z mnoha pohledů, že rozumná diskuse se bez konkrétnějšího upřesnění(subjektu) stává bezpředmětnou. Ušetřete čas všech a nezapojujte se.

Nemusíte se mnou souhlasit a můžete namítnout, že se jedná o subjektivní pohled a možná máte pravdu. Ale tak to cítím z pohledu buňky živého organismu jménem diskusní skupina.

pondělí 12. ledna 2004

Relicence Mozilly

Další významný počin udělal projekt Mozilla, v současnosti probíhá relicencování zdrojových kódu z MPL i na licence svobodného softwaru GNU General Public License a GNU Lesser General Public License. Tento krok lze, chápat jako pootevření vrátek pro další rozšíření Mozilly. Více informací (9.1.2004 Czilla) Martin Hassman Relicencování Mozilly.

Nepokradeš

Kdo lže ten krade a tam kde je spravedlnost krátka dopadne Google bomba. Zkopírovaný web DCK Rekrea Ostrava by mohl Romana Pokoráka, při další indexaci Googlem, přijít pěkně draho.

Poznáváme DOM III. - moduly a úrovně

V této části seriálu o specifikaci DOM se budeme zabývat rozdělením jednotlivých částí specifikace na moduly. Zároveň si povíme o jednotlivých úrovních specifikace a jejích funkci.

Už při prvním návrhu specifikace DOM bylo patrné, že musí být navržen takový model specifikace, který by umožnil její další rozšíření. Na pořadu dne byla i otázka jak vyřešit implementaci na straně jedné a komplexnost specifikace na straně druhé. Rozumné řešení se našlo v podobě rozdělení jednotlivých částí na moduly, konkrétní implementace si pak krom povinného základního modulu může v rámci svého určení vybrat další moduly, které bude pro svoje účely implementovat. Webové prohlížeče tak mohly sáhnout například po událostním modulu, naproti tomu pro serverovou implementaci by byl tento modul takřka zbytečný proto jej ignoruje.

DOM implementace může implementovat jeden(vždy Core modul) nebo více modulů v závislosti na svém použití. Následující obrázek obsahuje všechny DOM moduly reprezentované jejich jmény, obrázek obsahuje i moduly, které jsou specifikovány v rámci Document Object Model (DOM) Level 3, který má v době psaní tohoto článku status W3C dokumentu Candidate Recommendation.

Všechny DOM moduly včetně DOM Level 3

První specifikace DOM(Level 1) přinesla Core(sada základních rozhraní), které bylo rozšířeno moduly XML a HTML. Následovalo další rozšíření specifikace DOM(level 2), která přinesla kromě drobného rozšíření Core a zároveň jeho ustanovení jako modulu, moduly úplně nové - Veiws, StyleSheets, CSS, CSS2, Events, UIEvents, MouseEvents, MutationEvents, HTMLEvents, Range a Traversal. Prozatim poslední specifikace DOM(level 3) přinesla moduly TextEvents, KeybordEvents, MutationNameEvents, LS, LS-Async, DocumentLS, ElementLS, Validation a XPath.

Sada základních rozhraní, které v Level 2 vytvořily základní modul core, specifikuje rozhraní DOMImplementation s metodou hasFeature(feature, version). Tato metoda umožňuje zjistit implementaci DOM modulu(feature) v určité verzi(version). DOMImplementation je atributem implementation rozhraní Document - Document.implementation. Jednoduchým způsobem lze otestovat jestli je modul v příslušné úrovni implementován(ukázka v JavaScriptu).

 
	isHtmlModul = document.implementation.hasFeature("HTML","1.0");
 

První argument vždy tvoří jméno modulu, v druhém argumentu určujeme verzi(1.0, 2.0, 3.0). Návratovou hodnotou je true|false - implementován|neimplementován. Podporované moduly vašeho prohlížeče lze zjistit na testovací stránce DOM implementace modulů.

To by bylo pro tento díl všechno, v příští části opustíme holou teorii a podíváme se již na konkrétní příklady využití. Začneme modulem Core a budeme se zabývat rozhraním Document a metodami pro procházení dokumentem.

Související články