pátek 12. března 2004

Webové služby trochu jinak

Webové služby(Web Services) se staly zaklínadlem spolupráce dnešních distribuovaných systémů. Pokud jste se někdy jemně orosili při pohledu na celou mašinérii kolem SOAP volání a nebo jste všeho všudy slyšely několik báchorek o webových službách tak vězte, že existují i jednodušší cesty k využití potenciálu webových služeb.

Článek Wolfganga Sommerguta Alternativní cesty k webovým službám nabízí stručný popis toho co se kolem webových služeb točí, jednoduše uvede čtenáře do obrazu. Obliba XML-RPC a REST (Representational State Transfer), pokud nevíte co pojmy znamenají pak vzhůru do článku, dokazuje že i webové služby mohou být jednoduše dosažitelné.

středa 10. března 2004

Internet Explorer, getElementById a formulářové prvky

Chtěl bych trochu doplnit Yuhůův chvályhodný příspěvek Alespoň kousek DOMu o používání standardizovaného přístupu pomocí Document.getElementByID, které nabízí DOM pro získání části dokumentu a odsouvá proprietární rozšíření Document.all Internet Exploreru do věčných lovišť.

Problém, který bych rád popsal může nastat při použití Ineternet Exploreru, document.getElementById na dokument s formulářovými prvky. V podstatě se jedná o konflikt mezi atributem name a id, respektive pokud budeme mít v dokumentu formulářový prvek(například input) s hodnotou atributu name, která bude shodná s hodnotou atributu id jakéhokoliv následujícího elementu, bude volání document.getElementById vracet formulářový prvek a nikoliv element s odpovídajícím atributem id.

Vše je možné si ověřit následujícím jednoduchém příkladu.

 
        <script type="text/javascript">
		document.getElementById('foo').style.backgroundColor='red'
        </script>
		.
		.
		.
        <button name="foo">Formulářový prvek s atributem name="foo"</button> 
        <span id="foo">Element s atributem id="foo"</span>  
 

Chování Internet Exploreru je samozřejmě nekorektní a může přinést pěkně horké chvilky a opravdu špatné dohledávání chyby.

11.03.2004 Jak mě upozornil Honck(diskuse pod spotem), byl by dokument s uvedeným konfliktem id a name z hlediska HTML špatně zapsán viz . Anchors with the id attribute. Validátor ovšem takový dokument pokládá za validní.

Související články

úterý 9. března 2004

Články na víkend

Nepravidelná upoutávka na několik zajímavých článku tentokrát netradične uprostřed týdne.

Radostné výhledy webových technologií

Nevím z jaké strany to nakousnout.. Yuhů prostě přestřelil, jinak si totiž nedokáži vysvětlit příspěvek na téma Smutné výhledy webových technologií. Mohl bych z části souhlasit s tím, že webové technologie nenabízejí ty nejlepší prostředky pro realizaci aplikačního webu, ale opírat se o "brilantní příspěvky" Jindřicha Reciny z diskuse pod článkem Tvorba layoutu webu - teoretický úvod bych si nedovolil.

Dovolte mi, abych některé části "brilantních příspěvků" z diskuse pod článkem vytáhl a trochu okomentoval.

Naprosto souhlasim s tim, ze jsme divaci, kteri cekaji, co nam daji "ty ze zhora". Bohuzel nam nedavaji nic pouzitelneho! A bude hur! Stahnul sem od Microsoftu jejich LongHorn - novy OS a nainstaloval. - Vazeni, oni tu kouli vali DAL. Takze cekejte do dvou let jejich normy - event model LEVEL2 W3C podporovat NEBUDOU, protoze tam NENI!!!! Pouzivaji svoje metody, ktere castecne jeste zmenili! Tristni je, ze zadna jina spol. se timto nezabyva! Ani IBM, SUN.

Pokud bych do výše uvedeného nechtěl moc rýpat, tak bych pouze konstatoval, že se soudí den před večerem. Uvedení nové verze operačního systému Windows s kódovým označením Longhorn je plánováno na rok 2006 proto mi přijde celkem zvláštní hodnotit jeho atributy na začátku roku 2004, snad ani nemusím dodávat v kontextu s veřejně deklarovanou nezávislostí vlastního jádra systému a internetového prohlížeče.

Trochu mě zaráží i distribuce operačního systému Longhorn, jinak si totiž nedokáži vysvětlit větu Stahnul sem od Microsoftu jejich LongHorn. Nevim o tom, že by Microsof uvolnil, pravděpodbně nějakou alfa verzi operačního systému, který je označován za budoucí vlajkovou loď společnosti.

Jediné s čím bych tedy souhlasil je to, že ani IBM ani Sun se tím nezabývá, ostatně nic jim do toho neni. Každá softwarová firma se totiž může svobodně rozhodnout jestli ve svých produktech bude standardy dodržovat či nikoliv neboť ona sama jde "s kůží na trh".

Jak to, ze si mohu zamasit na pocitaci Hidden and Dangerous, ktery mi vpohode beha na 1.8GHz procesou P4, s plnymi detaily, propracovanym pribehem, grafikou, atd... a pritom pri zobrazovani (X)HTML stranky s CSS ci flashem mam procesor na 100% a nemohu hnout ani kurzorem? Ze by to bylo dano tim, ze je browser ActiveX prvek, ktery zpracovava skriptovaci jazyk - JS - vcetne xHTML znacek a css? Jde-li o flash, je to jeste horsi - plug in - je tez ActiveX. Takze tu mame ACTIVEX v ACITVEX? Neni to trochu schyza?

Opravdu nevím proč nemůže ctihodný pisatel pohnout kurzorem, ale první otázku pokládám za čirý nesmysl. Browser, snad jsem dobře pochopil, že autor měl na mysli Internet Explorer, můžete sice použít jako Active-X komponentu, ale ta má pramálo společného s použitím instantního prohlížeče jako takového.

Proc nemohu psat "nejaky" zdrojak do browseru, ktery bude behat rychle? Ja vam odpovim... Studoval jsem prekladace a jazyky, takze odopoved znam, protoze je browser blbe udelanej!!!! A co je horsi, ze to trapi jen me, a par lidi, kteri tomu rozumi, ostatni si toho nechteji vsimat... Jde preci jen o blby web, ne?

Já pár zdrojáků napsal třeba v EcmaScriptu a tvořil jsem i dokumenty pomocí HTML/XHTML aplikaci v XUL a styloval pomocí CSS a nepřišlo mi, že by jejich zpracování bylo pomalé. Překladače jsem sice nestudoval, nicméně obecný přehled pojmech jako stavový automat, lexikální analýza, gramatika mám a proto bych si nedovolil interpretované jazyky jako JavaScript/JScript směšovat dohromady s jazyky značkovacími a už vůbec bych si nedovolil tvrdit, že je browser blbe udelanej, když dovnitř nevidim.

Problematika webových standardů o kterou tu primárně jde, tedy tak jsem to pochopil, netrápí pouze autora citovaných řádků a pár lidí, ale všechny jenž jsou dnes a denně konfrontování s vývojem webu. Standardy jejich dodržovaní a používaní/implementace je běh na dlouhou trať, toho bychom si měli být vědomi vždy.

A bude hur! pokud budeme svoje vize formovat na základě řádně pokroucených informací.

11.03.2004 - Děkuji panu Recinovi za velice korektní dišputaci pod tímto spotem kde svá tvrzení uvádí na pravou míru nebo lépe řečeno do kontextu odborné diskuse.

Související články

pondělí 8. března 2004

J2ME - benchmark mobilu

Dnes už se snad měří i výkonnost rychlovarné konvice, proto mě nepřekvapila recenze Filipa Marvana na program JBenchmark, který formou midletu otestuje výkon všech mobilních telefonů spadajících do rodiny MIDP 1.0. nebo novějšího MIDP 2.0. Výsledky vašeho mobilního miláčka pak můžete porovnat na stránkách JBenchmark, kde najdete zaslané výsledky ostatních telefonů

Návrat do budoucnosti - editory kódu nebo IDE

Rostoucí oblibu editorů kódu nazvala Maggie Biggsová návratem k jednoduchosti a snahou o nalezení nástrojů, který by umožnily co nejefektivnější vývoj. Článek Editory kódu a IDE se pouštějí do křížku trpí sice špatnou navigací a proto přidávám odkaz na tiskovou verzi, ale jinak se jedná o velice kvalitní porovnání editoru kódů a IDE.

Editory kódu nabízejí větší efektivitu a rozšiřitelnost při práci, naopak IDE se hodí například pro návrh GUI nebo pro analytické úlohy jako UML modelování nebo refactoring. Pro svou práci používám Eclipse, který bych si dovolil označit za velice kvalitní IDE. Na druhou stranu, modularita a škála plug-inu, které jsou k dispozici z něj nedělají outsidera proti žádnému editoru, který jsem viděl a zkusil používat.

Související články