sobota 2. prosince 2006

Blog jako informační nástroj

Co je víc, podstata informace a nebo její využití?

Blog, a to ten odborný, je zcela jistě fenomén poslední doby. V mnoha firmách se blogování stalo jakousi součásti vnitrofiremní kultůry. Blog není jenom nástroj efektivního využívání informací. Naopak, může se pro firmu stát kompromitujícím prvkem v konkurenčním boji. Kde leží ona hranice? To jsou otázky, které si musí dříve nebo později uvědomit každý kdo se rozhodne sdílet informace.

Jak obecně řešíš sdílení znalostí s okolním světem? Přišel jsi na nějaké jednoduché pravidlo co zveřejnit a co ne? Některé z publikovaných článků by se daly považovat třeba z pohledu firmy za "nezveřejnitelné", protože leckdy by právě tento druh informací mohl způsobit konkurenční výhodu. Co myslíš - kde je ta hranice "tohle zveřejnit a tohle už ne"?

To nejjednodušší pravidlo je nezveřejňovat informace, které nejsou všeobecné známé. Jenže je ještě vůbec něco co není známe? Mnohem důležitější než informace sama je její aplikování a to by mělo zůstat vždy uvnitř firmy. Pokud napíšu článek o návrhu architektury aplikace, ale nezveřejním jakým způsobem to řeší daná firma, tak zveřejnění této informace nikoho nekompromituje.

Analogii je podobná jako v případě softwarový patent vs. autorské právo. Softwarový patent chrání informaci jako takovou beze zbytku. Oproti tomu autorské právo chrání to, jak je s danou informací naloženo, ne informaci samotnou. Z tohoto pohledu existuje i určitá exkluzivita informace. A potom je to čistě na svědomí a vědomí daného člověka.

Z pohledu globální komunity vývojáři drží spolu, ale v podstatě toto spojení nikdy nemůže být těsné, pokud jejich firmy mezi sebou soupeří (produktem, databází znalostí, interními procesy...)

To je podle mě omyl, určitě na úrovni softwarového průmyslu. To v čem spolu skutečně firmy soupeří je aplikování informací nikoliv jejich podstata, samozřejmě až na vzácné výjimky potvrzující toto pravidlo. Prostý fakt, že to takto funguje poskytuje sama praxe. Naopak, těch informací, které jsou ze své podstaty tajné je nepoměrně malé množství. Firmy se mezi sebou liší pouze v efektivnosti jejich využívání a aplikování.

Pouhé vlastnictví informace nezaručuje v globálním světě vůbec nic. Konkurenční výhoda je informaci umět aplikovat a to je know how, které by si firma měla chránit a nemělo by se zveřejňovat.

Kdybych měl vlastní firmu, tak bych naopak své zaměstnance podporoval v publikování vlastních názorů zakládajících se na veřejných informacích, bez ohledu na to jestli je firma využívá či nikoliv. Tím že veřejně vyjádřím svůj názor, mám možnost veřejné konfrontace. Díky konfrontaci mám zpětnou vazbu, kterou využiji k efektivnějšímu aplikování té samé informace, která byla na počátku.

Patří všechny informace všech zaměstnanců pouze a jenom jejich zaměstnavateli?