čtvrtek 1. dubna 2010

Po čem nejen muži touží

Matně šátrám v paměti, kdy jsem vlastně začal používat RSS čtečku. No určitě je to hodně dávno. Na RSS čtečce bylo svého času kouzelné, že člověk nemusel oblézat všechny oblíbené stránky a hledat kde se co šustlo nového. Ze začátku mi RSS čtečka ušetřila spoustu času, nicméně postupem času se i z mého Google reader účtu stalo informační smetiště. Samozřejmě se to nestalo z čista jasna a možná i u vás to mělo stejný průběh. Postupně si do čtečky začnete nabalovat zajímavé informační zdroje, jenže čím víc jich tam máte, tím paradoxně méně času máte na výběr toho opravdu zajímavého obsahu.

Počet nepřečtených titulku narůstá a příchodem Twitteru posílá RSS čtečku na druhou kolej. Právě před rokem se Twitter stal mým primárním zdrojem informací. Jeho povaha je trochu jiná, protože neslouží primárně v uvozovkách hloupoučké aggregaci titulků. Výhodou Twitteru je to, že lidé, které následujete dělají profiltrování obsahu a vám předkládají jenom ty relevantnější odkazy. Samozřejmě i Twitter začne po čase trpět podobným neduhem jako RSS čtečka a to přesně ve chvíli, když dosáhnete kritické hodnoty počtu lidí (u mě 50), které sledujete.

Osobně mi chybí nástroj/služba, který by dokázal na základě toho, co čtu na počítači v jakékoliv elektronické formě, servírovat řekněme určitý počet článků denně s největší relevancí. Ten počet by byl optimálně volitelný, v mém případě maximálně tři až pět článků.

Samozřejmě by to muselo zohlednit aktuálnost těch informací, trendy sledovanosti atd. Když se v mé statistice hledání na Google objevují věci spojené v 40% s Javou, mou oblibenou stránkou je InfoQ a na Twitteru se objevilo, že tam je super článek o Jave, který ihned retweetnulo velké množství lidí, které přímo či transitivně následuji, pak od takto inteligentního nástroje očekávám, že tento článek uvízne v jeho síti a bude mi nabídnout právě v tom denním výběru. Nemyslím si, že to je utopie. Třeba takový nástroj existuje, třeba se na něm někde v laboratořích Google vyšívá. Uvidíme, každopádně za něco takového bych byl ochoten i platit.