sobota 8. prosince 2012

Proč se špatně rozhodujeme a čím je naše rozhodování ovlivněné

Zkusili jste si někdy položit otázky, proč děláme špatné odhady, proč situace posuzujeme jinak, když se týkají nás samotných a jinak pokud někoho jiného. Náš mozek má - počítačovou terminologií řečeno - určité bugy nebo vlastnosti (záleží jestli je ctihodný čtenář z oddělení kvality nebo vývoje). Jednou ze zajímavých vlastností našeho mozku, která ovlivňuje naše rozhodování a úsudek, jsou takzvané cognitive biases.

Začneme jednoduchou otázkou

Pálka a míček stojí dohromady 1.10 Kč,-. Pálka je o 1 korunu dražší než míček. Kolik stojí míček?

Pokud jste odpověděli 0.10, odpověděli jste špatně (správná odpověď je 0.05), ale nic si z toho nedělejte . Autor knihy Thinking Fast and Slow a laureát Nobelovy ceny Daniel Kahneman pokládal stejnou otázku studentům amerických prestižních univerzit jako Harvard, Princeton a MIT a více než 50% jich odpovědělo špatně. Pokud jste odpověděli bez velkého přemýšlení 0.10, stali jste se obětí Anchoringu. Anchoring patří do rodiny cognitive biases a popisuje kladení důrazu na první část informace při procesu rozhodování. Když vám řeknu, že Václav Havel umřel po šedesátce a pak se zeptám, kolik mu bylo podle vás let, budete tipovat právě kolem šedesátky - šedesáttří, šedesátpět atd. První částí jsem vás k ní totiž ukotvil.

Podle Kahemana náš mozek při rozhodování používá dva systémy , které pojmenoval System 1 a System 2. Každý z nich má jinou charakteristiku a používáme ho jiným způsobem. System 1 nabízí velmi rychlé odpovědi, které mohou být ovšem špatné. Používáme jej podvědomě na takzvané "myšlení bez myšlení". Právě jeho schopnost rychle reagovat na podněty, které mu posíláme, je jeho hlavní výhodou. Systém 2 oproti tomu používáme pro řešení složitějších problému a i výsledky, které dává, jsou mnohem přesnější. Na druhou stranu nedává výsledky ihned a jeho provoz něco stojí. K rozhodování potřebujeme oba dva systémy a používáme je v závislosti na podnětech a situaci, ve které se zrovna nacházíme. Pokud jsme postaveni před rozhodnutí k novému problému, zapojí se System 2, pokud jsme problému již čelili, je rozhodnutí řízené Systemem 1.

Většina chyb při rozhodování pochází právě ze Systému 1, na který působí cognitive biases. Jaké další biasy (předsudky, předpojatosti) ovlivňují naše rozhodování. Vybral jsem pár uvedených v knize Pragmatic Thinking and Learning: Refactor Your Wetware a pár dalších, které mě zaujaly.

Self-serving bias
Tendence asociovat osobní přičinění k úspěchu a naopak neúspěch asociovat s externími faktory. Pokud jsem dobře zvládl zkoušku, přičítám to vlastní inteligenci nebo hodinám stráveným studiem. Pokud jsem zkoušku nezvládnul, přičítám to předpojatosti učitele, jeho neschopnosti mi danou látku vysvětlit a nebo smůle při výběru otázky. Tento mechanismus slouží jako ochrana a posílení vlastní hrdosti (ocenění sebe sama).
Need for closure
Touha odstranit nejistoty nebo pochyby vztahující se k nějakému problému. To nás vede k tomu, že se snažíme všechny pochyby a nejistoty vyřešit.
Confirmation bias
Tendence upřednostňovat informace, které podporují naše vlastní hypotézy a názory. To se vztahuje nejen na to jak získáváme informace, uchováváme, ale i interpretujeme. Špatná rozhodnutí ovlivněná tímto předsudkem byly nalezena například ve vojenství nebo politice.
Mere-exposure effect
Tendence preferovat věci jenom a pouze na základě toho, že jste s nimi dobře obeznámeni. V 60. letech udělal Robert Zajonc pokus, kdy dvěma skupinám lidí nejdříve ukázal různé nesmyslné čínské znaky. Potom jim vysvětlil, že každý z těch znaků má pozitivní a nebo negativní konotaci. A požádal je, aby u každého znaku označili, jestli se jedná o negativní a nebo pozitivní. Lidé měli tendenci označit znaky, které před tím viděli, jako ty s pozitivní konotací a naopak.
False memory
Záměna událostí nebo jejich detailů, mezi tím jak se staly a tím jak si je pamatujeme. Kolikrát se vám stalo, že jste si s kamarády vyprávěli jednu a tu samou historku, kterou jste společně prožili, jako by to byl úplně jiný příběh. Každý z vás měl úplně jinou verzi, přestože jste všichni zažili totéž.
Planning fallacy
Tendence podceňovat (podhodnocovat), jak dlouho nám zabere dokončit daný úkol, a to bez ohledu na zkušenost s podobnými úkoly. Tato tendence se vztahuje na úkoly z jakéhokoliv odvětví. Tohoto podcenění dopouštíme, protože se příliš fixujeme na optimistický scénář, a nebo to prostě chceme v té době dokončit.
Gambler's fallacy
Tendence si myslet, že pravděpodobnost se mění na základě události, ke kterým došlo, ačkoliv ve skutečnosti zůstává stejná. Pokud pětkrát hodím mincí, a pětkrát mi padne orel, mám tendenci si myslet, že po šesté už musí padnout panna. Přitom pravděpodobnost je pořád stejná.
Hindsight bias
Tendence vidět události, které již nastaly, jako více pravděpodobné než se na začátku zdálo. Někdy se tento bias nazývá knew-it-all-along effect (celou dobu mi jsem si to myslel/věděl). Je pravděpodobně způsobený zkreslením informací uložených v paměti, které vede právě k chybnému vyhodnocení.
Fundamental attribution error
Posuzujeme chování konkrétních lidí spíše podle jejich osobnosti (charakteru) a nezohledňujeme situaci a kontext, ve kterém k chování došlo. Především se to projevuje při posuzování chování dalších lidí. Při posuzování vlastního chování si naopak přičítáme výsledek na úkor externích vlivů.

Uvedl jsem jich opravdu jenom pár, ale i z toho malého vzorku je jasné, že náše rozhodování může být velmi zkreslené aniž bychom si toho byli vědomi. Jednou z možností, jak těmto zkreslením čelit je zapojit System 2. Každému z cognitive biases se dá čelit jiným způsobem, ale musíme si to uvědomit. Začněme například s tím, že se naučíme pracovat s určitou mírou neurčitosti (Need for closure), to nám umožní nedělat určitá rozhodnutí předčasně. Pokud se rozhodujeme pro programovací jazyk/nástroj/metodiku a jeden konkrétní vybereme, je dobré najít si někoho, kdo bude v opozici a poskytne nám oponenturu (Confirmation bias). Pokud něco selže, nehledáme příčinu jenom někde jinde a nepřisuzujeme jí externím vlivům, ale snažíme se vidět vlastní podíl, případně vnímat celý kontext.

Pokud vás toto téma zaujalo, pak bych kromě již odkazovaných zdrojů, doporučuji následující články a prezentace.