úterý 25. prosince 2012

Bilancování

Blíží se konec roku, a to je většinou čas k přemýšlení nejenom o tom, co jsme udělali, ale i o tom co nás čeká rok následující. Já bych s dovolením začal malým ohlédnutím. Je tomu skoro na den deset let, kdy jsem tento blog zakládal. Četnost příspěvků oscilovala stejně jako jejich náplň a žel bohu i kvalita. Blog jsem začal tvořit z potřeby vypsat si vlastní názory a myšlenky a mnohdy si je jenom utříbit. Nebo se mi to alespoň retrospektivně zdá. Procházel jsem různými fázemi tvorby, od té kdy mě stresovalo, že jsem dlouho nepřidal žádný další článek, až po tu, kdy jsem si na blog ani nevzpomněl. Velmi dlouhou dobu se mě držela touha sledovat čtenost blogu, podle mého mylného názoru, jediného atributu ukazujícího vlastní úspěch či neúspěch. Zžíraly mě kritické komentáře a kritiky obecně, stejně jako snahy být konzistentní mezi tím co píšu a co se snažím sám dělat. Chtěl bych jenom říci, že psaní blogu není jenom zábava. Pokud vlastní myšlenky a názory prezentujete veřejně, musíte počítat s tím, že kromě souhlasných či nesouhlasných názorů, bude existovat skupina lidí, kteří vás budou chytat za slova, vytrhávat věty z kontextu a vůbec tropit si z vás legraci. Každý kdo jde s kůži veřejně na trh, musí počítat s tím, že je v první řadě velmi snadný cíl. Letošní rok jsem si dával cíle, jak napsat tolik a tolik článků. Zpětně vidím, že to byl nesmysl, protože bych chtěl do dalšího roku odbourat všechny ty vnitřní omezení a bariéry, která jsem si v hlavě vytvořil. Do dalšího roku je mým cílem být více svobodnější v tom co říkám a píšu.

V letošním roce mi dělala radost práce na CZ Podcastu. Podařilo se nám s Filemonem vyzpovídat celou řadu zajímavých hostů a vždy jsem měl pocit, že jsem si z natáčení odnesl nějakou velmi cenou informaci. Občas mám pocit, že jsme jako Šimek s Bubílkovou svého času. Já pracně nadhazuji míčky a Filemon je odpaluje s velkým nadhledem a lehkostí. Asi proto nám to tak klape. Vždycky si říkáme, že nás natáčení musí hlavně bavit. Do dalšího roku si přeji ať nám to vydrží co nejdéle.

Největší letošní inspirací pro mne byla kniha Černá labuť o následcích vysoce nepravděpodobných událostí. Nechci se o ní rozepisovat, protože jsem o ní mluvil v podcastech, a tento sloupek na to ani není příliš vhodný. Zmiňují ji z jiného důvodu. Utvrdila mne v přesvědčení, že pokud chceme někde hledat inspiraci, mělo by to být mimo technologie. S tím se pojí historka z posledního setkání Czech Java User Group. Jeden kamarád mi po setkání, jehož náplní byly sedmiminutové prezentace na různá témata, vyprávěl, jak ho překvapilo velké zastoupení soft skills témat. Zdá se mi, že celý náš obor snažíme vnímat přísně technickýma očima a zapomínáme, že se v 80% případů neliší od ostatních oborů, neboť je v jeho centru pouze a jenom člověk se všemi svými omyly a chybami. Jak se liší dobře či špatně řízený vojenský nebo stavební projekt od toho v IT? Jak se liší dobrý nebo špatný konstrukční návrh budovy od toho softwarového? Proč lidé v určitých situacích dělají určitá rozhodnutí? Inspirace je všude kolem nás, někdy stačí jenom náš mozek přepnout do jiného režimu a vymanit se ze zajetí technologií. Já začnu následující rok s knihou Daniela Kahemana Myšlení rychlé a pomalé.

Czech Java User Group je tu s námi šest let a já mám pocit, že jí trochu šidím nebo jinak, že její potenciál je daleko větší. Vždycky jsem chtěl, aby byla škála témat pestrobarevná. Mít různé názorové proudy a témata, ne nutně související s Javou, ze kterých by si mohli lidé vybrat. Trochu mě mrzí, že nemáme moc odvahu vystupovat s tématy, do kterých jsme úplně nepronikli. Vidím to sám na sobě, už nějaký ten pátek sbírám odvahu udělat prezentaci o tom, co jsem se dozvěděl z kmihy Pragmatic thinking and learning. Budu rád, pokud se mi to podaří.

Jsouce poučen výše uvedenou knihou Černá labuť nehodlám se dopouštět chyby v podobě předpovědi budoucnosti technologií a vývoje na základě minulosti. Jak pravil její autor Nassim Nicholas Taleb "budoucnost nebude taková, jak si jí představujeme dnešníma očima". Musím se smát všem těm technologickým předpovědím, které jsem tu kdy činil. Bylo zábavou je vytvářet, ale chybou se jimi řídit. Berte proto prosím z rezervou jakýkoliv článek, který se vám bude snažit sdělit budoucnost formou "Deset XYZ, které budete potřebovat, jinak vaše kariéra skončí troskách a popelu". Do dalšího roku, sobě i vám, ctěným čtenářům, přeji hlavně otevřenou mysl.