sobota 25. května 2013

CZ Podcast 80 - Výzkum DNA

Hostem tohoto dílu byl Ondřej Libiger, který pracuje v USA na výzkumu DNA. Cílem našeho povídání bylo vyzvědět z Ondry, jak se překrývá svět počítačů se světem chemie a medicíny.

pondělí 20. května 2013

Kniha Confession of a public speaker mýma očima

Každý z nás občas potřebuje vyjádřit svoje myšlenky, nápady, práci, úkoly ve formě prezentace nebo přednášky pro skupinu více či méně známé skupině lidí. Ti méně šťastní, alespoň dle frustrace s tím spojené, se tím musí dokonce živit. Dělal jsem nespočet prezentací jako součást svojí pracovní náplně. Měl jsem pár přednášek na různých konferencích a profesních setkáních. Dokonce mi některé firmy platily, abych jim udělal přednášku na dané téma. Párkrát jsem dokonce neprezentoval v rodném jazyce, ale v angličtině či spíše čechoangličtěně. A musím se vám rovnou a bez mučení přiznat, že jsem to občas celkem pěkně podělal. Dostala se mi do rukou kniha Scotta Berkuna Confession of a public speaker, která mi v mnohém otevřela oči. V tomto článku najdete výtah toho co mě zaujalo vzhledem k vlastním zkušenostem.

Strach

Všichni ho v sobě máme, je to strach z toho, že se ztrapníme pokud někde promluvíme. Máme strach z toho, že posluchači toho ví více než my. Máme strach z toho, že něco popleteme. Máme strach z toho, že se přeřekneme. Pár docela dobrých postřehů z knihy, které pomáhají tyhle strašáky překonat.

  • Zapomeňte na to, že budete perfektní. Chyby přijdou a nic s nimi neuděláte, pokud se jimi budete příliš zaobírat, nikam se nepohnete a hlavně nebudete mít šanci se nikdy zlepšit.
  • Chyba v mluveném projevu nastává přibližně jednou za deset slov, mluvíte s kadencí 2-3 slova za sekundu, a tak se tím nemá moc cenu zabývat.
  • To co považujete za trapas vy, nemusí vaši posluchači vůbec ani zaznamenat. Je velký rozdíl, jak to vnímáte vy a jak posluchači.
  • Pokud trpíte stydlivostí, doporučuje autor celkem neortodoxní a údajně fungující pomůcku: představit si, že jsou vaši posluchači nazí. No já sám jsem rád, že vzhledem k skladbě pohlaví mých obvyklých posluchačů, netrpím stydlivostí.

Nejdůležitější a zcela zřejmá technika, která vám pomůže překonat strach je trénink. Znáte to, těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Trénujte, trénujte, trénujte. Téma strachu z chyb bych zakončil citátem, který jsem si zvýraznil Confidence, not perfection, is the goal.

Publikum

Pár tipů k publiku.

  • Hlavním faktorem ovlivňujícím prožitek publika je atmosféra.
  • Nezáleží tolik na velikosti, jako spíš na hustotě. Pokud máte velkou místnost, ale jenom několik posluchačů, přesvědčte je, aby se k sobě sedli. Budou mít lepší pocit z toho, že nejsou jediní looserové, kteří dorazili.
  • Používejte dálkový ovladač pro přepínání slajdů, umožní vám to najít si nejvhodnější místo, ze kterého na vás publikum uvidí.
  • Pokud jsou nějaké problémy např. špatné ozvučení, teplo/zima, požádejte přes mikrofón organizátory, jestli by s tím nešlo něco udělat. Získáte si tím publikum na svojí stranu.

Je úplně jedno, jaký typ prezentace děláte. Je dobré si uvědomit, jaká je motivace vašeho publika.

  1. Chtějí se něco naučit
  2. Přejí si být inspirováni
  3. Doufají, že budou baveni
  4. Mají nějakou potřebu, kterou doufají, že bude naplněna
  5. Touží potom potkat lidi, kteří se zajímají o stejné téma
  6. Hledají pozitivní zkušenost, kterou by mohli sdílet s někým dalším
  7. Někdo je donutil tam být - profesor, šéf, rodiče

Práce s publikem je neméně důležitá. Nikdy nepokládejte otázku Nějaká otázka k tomu co jsem právě řekl. Skoro nikdo se totiž netroufne na cokoliv zeptat. Mnohem lepší je vtáhnout publikum přímo do děje. Pokládejte otázky, které budou souviset a umožní, aby lidé z publika odpověděli. Budou mít pocit, že jsou součástí prezentace ne jenom pasivní posluchači. Asi nejlepší ukázka, která mě teď napadá, byla prezentace vysvětlující paralelismus a zámky. Speaker vytáhnul pár posluchačů z davu a nechal je dělat čárky na tabuli s omezeným počtem kříd.

Počítejte s různou skladbou publika, co se týká jejich vědomostí a znalostí. Správná prezentace by měla být vyvážená, to znamená, že by si z ní měli všichni něco odnést. Snažte se zacílit na všechny tyhle motivace a vaše publikum bude odcházet vždycky spokojené.


Prezentace

Zapomeňte na to, že slajdy jsou vaším vodítkem. Většina prezentací probíhá způsobem, kdy přednášející čte buletky, které má připravené na slajdech. Zkuste se zamyslet nad tím, co by se stalo, kdyby z nějakého důvodu nešla elektřina a vy byste museli mluvit bez slajdů, které jste si pracně připravili. Jak by to dopadlo si umíte představit. Dobré prezentace odlišuje od těch špatných nikoliv vizuální stránka, ale čas který strávíte přemýšlením, nad tím co chcete sdělit. Přemýšlení je nudné a otravné, ale je to nutný základ k tomu, aby bylo vůbec co sdělit. Nejlepší způsob pro jakékoliv sdělení je formou příběhu, proto ty nejlepší prezentátoři jsou prostě dobří vypravěči a proto většinou nepotřebují slajdy, bulletky a dokonce ani PowerPoint.

Dobrá příprava na prezentaci se skládá ze čtyřech bodů.

  1. Zaujměte silné stanovisko v titulku. Titulek je mnohdy to jediné, podle čeho se posluchači rozhodují jestli přijdou.
  2. Přemýšlejte o publiku, pro které je prezentace určená.
  3. Jednotlivé body mějte připravené tak, aby byly naprosto zřejmé. Pokud vám trvá vysvětlení byť jednoho jediného deset minut, je něco špatně. Každému bodu by měla odpovídat jedna vysvětlující věta.
  4. Snažte se poznat všechny protiargumenty.

Délka prezentace

Vždycky trénujte na menší čas než kolik vám organizátor slíbil. Jsou k tomu ve skrze dva dobré důvody. Umožněte lidem odejít dříve, budou vám vděční. Pokud děláte prezentaci ve firmě, plno lidí má naplánované další schůzky, díky tomu jim umožníte odejít včas. Pokud je vaše prezentace součástí většího bloku např. na konferenci nebo off-site je docela dobře možné, že se nasbírá zpoždění a organizátor vám ten čas zkrátí. Pokud máte 45 minut, trénujte na 30 minut a zbytek vyplňte pomocí otázek z publika.

Začátek

Publikum věnuje největší pozornost prvním deseti minutám, potom jeho pozornost upadá. Udržet pozornost 60 minut je skoro nemožný úkol. Rozdělte čas přibližně na desetiminutové úseky, které orámujte nějakým příběhem. Největší úsilí vložte do první minuty, která by měla vypadat jako trailer k tomu, co bude následovat. Nikdy neztrácejte čas vykládáním nepodstatných informací jak jsem se sem dostal apod. Mě osobně vždycky zaskočí, když přednášející začne slovy je to moje první prezentace nebo zamrazí neměl jsem tolik času. Opravdu to nikoho nezajímá a zbytečně tím ztrácíte čas.

Pozornost

Udržet pozornost je opravdu kumšt, nedělejte nikdy nic co by jí mělo odvádět například obrázky, které jsou samoúčelné. Klíčem je rytmus vaší prezentace, udělal jsem si poznámku: tension and release. Příběh, který má úvod, zápletku a rozuzlení to ideálně splňuje. Příběh nemusí být pohádka o Červené karkulce, ale může to být popis situace.

Zpětná vazba

Snažte se získat zpětnou vazbu, ale nikdy se neptejte otázkou nezkušeného milovníka Jaký jsem byl, protože dostanete odpověď slušnou nikoliv hodnotnou. Pár základních otázek.

  • Jaká změna by prezentaci nejvíce prospěla?
  • Je nějaká otázka, která zůstala nezodpovězena?
  • Jak byste srovnali mojí prezentaci s těmi dalšími?

Obecné

  • Někdy toho publikum ví skoro stejně jako vy, ale to není na škodu, přidanou hodnotou je vložení toho známého do nového kontextu.
  • Pokud rádi přemýšlíte, pak je mluvení a psaní přirozeným důsledkem.
  • Vyjádření myšlenek je mnohdy jediná cesta, jak jim plně porozumět a pochopit je v plné šíře.
  • Pokud dostanete otázku, na kterou neznáte odpověď, nebojte se říci nevím. Neexistuje žádné psané nebo nepsané pravidlo, že musíte znát odpověď na všechny otázky, které mohou zaznít. Pomozte si otázkou do publika Nevěděl by někdo? případně si vezměte kontakt a odpovězte offline.

Závěr

Knihu bych doporučil všem, kteří musí občas kváknout nahlas, ale je v ní poměrně dost užitečných informací, které se vám hodí pokud například píšete blog. Je docela dobře čtivá a má rytmus. Přišlo mi, že radami z té knihy se autor řídil během jejího psaní, proto má kniha příjemný spád, který udrží vaší pozornost.