úterý 4. srpna 2015

Neučme se z úspěchu

Deset rad, jak se z vás stane lepší programátor. Deset rad, jak vést firmu jako Steve Jobs. Deset rad, pomocí kterých zaručeně sbalíte holku. Deset rad, jak uspět s vaším startupem. Všechno s razítkem zaručené a nejlépe podpořené nějakou ikonickou značkou. Určitě jste narazili na přehršel podobných článků, které se vám snaží v kostce představit tu méně tu více osvědčené rady. Úspěšné příklady táhnou. Ve většině případů mají ovšem tyto rady malou cenu a já osobně takové články nečtu.

Nejde o to, že by se člověk neměl inspirovat úspěchem někoho jiného, ale bohužel to co vedlo k úspěchu jednomu, nebude s velkou pravděpodobností fungovat někomu jinému. Každý úspěch, respektive cesta k němu je unikátní, a pokud budete dělat totéž, nemáte rozhodně zaručeno, že dosáhnete stejného výsledku.

Problém rad postavených vydistilovaných z úspěšných příběhů spočívá v tom, že jsou vytržené z kontextu. Nebo lépe řečeno kontextově specifické. Když teď půjdete a založíte si internetový obchod se vším, těžko se z vás stane nový Amazon. A můžete si přečíst tisíc a jeden článek o tom, co děla Steve Bazos. Každý úspěšný příběh je zasazený do reálií, které bývají jedinečné. Možná se vám to nebude líbit, ale musím vás upozornit na to, že budete potřebovat i štěstí. Ať už si pod štěstím představíte cokoliv. Počínaje načasováním, kolegy, příznivou situací na burze atd. Štěstí hraje možná větší roli, než by se vám mohlo líbit.

Myslím, že jsem to poprvé četl v knize Why we fail, je důležité studovat úspěch, ale mnohem důležitější je studovat neúspěch, protože ten bývá méně kontextově závislý. Chyby jsou universálně přenosné a ve všech těch selháních a neúspěších člověk dokáže identifikovat společné vzory. Bohužel nebo bohudík jsme tak geneticky naprogramování, že se snažíme hledat vzory v tom co fungovalo. Úspěch táhne a motivuje, z neúspěchu se člověk učí.