pátek 16. října 2015

Proč je technologie nedůležitá aneb zkreslení technické duše

My inženýři a vůbec technicky potentní jedinci máme utkvělou představu, že nejdůležitější částí každého produktu je technologie a technické provedení. Ani omylem a opak je pravdou. Technologie je ta méně důležitá esence každého produktu. Já jsem se o tom přesvědčil na vlastní kůži s HotCar.io. S drobnou pýchou v hlase dodáván, že jako inženýra mě těší, že náš engine dokáže vyhledávat rychlostí kulového desku, nabízet ty nejvýhodnější a nebo filtrovat podvodné nabídky, ale ve vytvoření úspěšného produktu nám to nepomohlo. Úspěšný produkt je takový produkt, pro který existuje trh, poptávka a hlavně uživatelé ochotní za něj platit. Technologie je prostředek a nikoliv cíl a tenhle post je o jedné z lekcí, které jsem dostal.

Byl to skvělý nápad a ta cesta vypadala dost přímočaře. Máme hromadu dat o ojetých autech a na světě je spousta uživatelů, kteří nám kvůli tomu utrhají ruce, aby si mohli nějaké auto výhodně koupit. Potřebujeme jenom drobnost, zasadit ta data do kontextu a to nejlépe analytického. Všechny zajímá, jestli v sousedním Bavorsku není to auto levnější a nebo jaká bude cena mnou koupeného ojetého vozu za rok. No a potom máme taky uživatele, které to vůbec nezajímá, protože jejich analytické schopnosti končí otevřením Excelu. Jste matka se dvěma dětmi a chcete si pořídit nové auto? To bude potřeba větší kufr, něco bezpečného, levný provoz a servis. Fajn, přijdete k nám na stránky, kde vám nabídneme nejlepší inzeráty, které vyhovují vaším preferencím.

Věděli jste, že je běžnou disciplínou inzerovat neexistující vozidla, aby prodejce přilákal vaší pozornost a pak vám při nejbližší příležitosti prodal nějaký křáp? O přetočených kilometrech ani nemluvě. Pokud o tomhle všem řeknete svým kamarádům, řeknou vám něco ve smyslu, že tohle by byla určitě super služba, kterou by používali.

Vsuvka - nikdy opakuji nikdy za žádných okolností, když vám kamarád řekne, že vaše nápad na startup je super, tomu nepodlehněte. Jednak kamarádi většinou neprovedou naprosto upřímnou sborku rozborku se zdrcující kritikou a jednak po pátém pivu je i blbý nápad dobrý nápad. Vždy validovat s někým komu jste u zadku. Pokud ho zaujmete a bude vám za to ochoten zaplatit, pak je jistá šance, že by to mohlo fungovat a vy na tom nepropálíte zbytečně čas a peníze.

My jsme takové štěstí na kritiku, která by nám otevřela oči, neměli. Začnete tedy implementovat, protože to děláte po večerech a ve volném čase, zabere vám to půl roku práce. Pečlivě vybrušujete každý technický detail. Po půl roce máte v potu tváře něco, co by se dalo nazvat osekaná beta. Pak přijde ten okamžik, kdy to poprvé někomu ukážete, a z hrůzou zjistíte, že možná skupina koncových uživatelů, pro kterou jste to celé šili na míru, vůbec neexistuje. Máte sice skvělý engine, ale nemáte v ruce žádný produkt, za který by byl ochoten někdo platit. Máte v ruce jenom šidítko pro vaší technickou duši, skvělá zábava, ale za tu se nenajíte a složenky nepoplatíte.

Lekce číslo jedna: nejdůležitější jsou uživatelé a jejich ochota za něco platit. To definuje produkt, nikoliv technologie, která vám to umožní realizovat. Bude těch uživatelů dost, jakým způsobem je oslovíme, škáluje náš model? My místo toho řešíme, jestli bude mít aplikace takové nebo makové API, jestli to napíšeme v Reactu a nebo Emberu, jestli použijeme dokumentovou nebo relační databázi, tj. detaily důležité nikoliv nezbytné.

Až za mnou příště přijde někdo s geniální myšlenkou, kterou mi nad třetím pivem odkývá každý kamarád, pustím se nejdříve do definice produktu, který budu levnou cestou validovat. Teprve potom, co budu mít určitou míru jistoty, že existuje cílová skupina ochotná platit, budu si lámat hlavu s tím, v jaké technologii to nakonec napíšu.

K tématu doporučuji výborný článek Seven lessons I learned from the failure of my first startup, Dinnr, knihu Running Lean a podcast s Hubertem Palanem o product managementu a trnité cestě, kterou musí každá myšlenka urazit než se z ní stane plnohodnotný produkt.

CZ Podcast 125 - Hubert Palan a Productboard

Do tohoto dílu jsme pozvali Huberta Palana ze startupu Productboard a povídali jsme si o trnité cestě, kterou musí každá myšlenka urazit než se z ní stane plnohodnotný produkt.

úterý 13. října 2015

Falešná podpora podnikání aneb eurotunel za 50 milionů euro

Včera vyšla zpráva Státní fond pro startupy dostal zelenou, rozdělí 50 milionů eur z EU, která by mě - člověku se startupovými zkušenostmi - měla udělat radost, ale mám z toho přesně opačné pocity. Pominu fakt, že jí ohlásil pan ministr Mládek, který všechny soukromníky označil za parazity sociálního systému . Mnohem více mi vadí princip, kterým chce naše vláda z našich daní podporovat startupy. Nevím přesně v jaké geniální hlavě na ministerstvu Průmyslu a Rozvoje se ten plán urodil, ale tipoval bych to na následující průběh.

Hele X, máme tady nevyčerpaných peněz z EU fondu Y. Uděláme si analýzu. Hmm čoveče tady ty startupy, to je bída, máme jich málo. Podívej se do Berlína, Londýna nebo Stockholmu, jak se jim tam daří.Hele máme tady minimálně 40 milionů euro, na které dosáhneme v programu podpory rozvoje začínajících fírem. Dobře přidáme naše peníze, vymyslíme způsob, jak to úředně zprocesit, aby bylo EU učiněno za dost, a spustíme to. To musí fungovat, no na tuty a ještě si kolem toho uděláme pořádné PR. Majstr kasa štyk to ti povídám.

Ten plán vypadá na první pohled dobře, ale znáte to, cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly. Předně už teď je jasné, že celý ten ouřednický aparát bude mít svojí režii. Nechme teď stranou fakt, že k tomu, abyste na nějakou podporu vůbec získali, budete muset najít způsob, jak proniknout přes byrokratické nástrahy čerpání z takového fondu. Plnění všech compliance povinnosti, kdy glejt s logem EU vypálený do zadnice vaší a vašich společníku, bude tou nejmenší překážkou. Rovnou bych očekával, že na čerpání peněz z toho fondu bude navázané použití technologií nebo know how z jiných podobných EU projektů. Nepřekvapilo by mě proto, kdybych musel použít obskurnosti typu rovnák na vohejbák, protože pochází z přidruženého EU fondu, který musí obhájit svojí smysluplnost.

Rovněž ponechme stranou, že je absolutně mimo schopnosti jakéhokoliv úředníka, bez ohledu na to jestli sedí v Praze nebo Bruselu, posoudit jestli má daný startup cenu oné investice. Kdyby to totiž mimo jeho schopnosti nebylo, už dávno by se živil jako Venture capitalist (rizikové investice).

Hlavní a zásadní problém je v tom, že od investování do začínajících technologických firem jsou soukromé osoby nebo soukromé fondy. Stát by měl stimulovat podnikání bez přívlastku (rozuměj bez ohledu na to jestli je to malé/velké nebo nové/staré) vytvářením prostředí (daně, míra byrokracie, zákony) nikoliv pobídkami pro konkrétní odvětví.

Seriozní debata, kterou já jsem nikde nezaznamenal, by se měla probíhat v intencích - jak složité a drahé je založit firmu a vyhovět všem podnikatelským povinnostem, jak nákladné je mít zaměstnance, jak je ekonomicky výhodné investovat tady nebo jinde. Obáván se, že výsledek tohoto státního pokusu o financování této oblasti musí skončit fiaskem, kdy peníze nás všech propálí banda úředníků a na ně navěšených pijavic - firmy zprostředkovávající dotace plus jedinci veksláckého typu, kteří koukají na jaký státní cecík se přisát. Ano možná tam bude jeden, dva, pět nebo třeba deset startupu, kterým to pomůže, ale ty by se prosadily i bez téhle státní subvence.

Osobně mi nedává smysl zapojit se s HotCar.io do tohoto programu. Já totiž očekávám od investora nejenom peníze, ale hlavně zkušenosti a kontakty. Nic takového mi nemůže jakýkoliv státní fond nabídnout.