sobota 13. října 2012

Jak si (ne)zruinovat životopis


Mám trochu podezření, že v honbě za zaškatulkováním jednotlivých kandidátů, dovedly personální agentury a celá HR mašinerie psaní životopisů ad absurdum. Většinou se vám dostanou do rukou alespoň čtyři hustě popsané stránky se všemi zkratkami, které jste kdy slyšeli. Nadto většina kandidátů ovládá alespoň čtyři programovací jazyky, tři databáze, dva operační systémy a o osmnácti frameworcích ani nemluvě. Impresivní sbírka těchto znalostí bývá okořeněna špetkou školení a webových seminářů. Podle těchto životopisů, musí člověk neznalý poměrů nabýt dojmu, že po pohovorech chodí samí nadlidé. Teď bych se nechtěl někoho dotknout, sám jsem si párkrát vlastní životopis náležitým způsobem vyšperkoval. Ač by se to nemuselo podle předchozích řádků zdát, životopis má stále svojí cenu, která je vyšší než cena papíru A4, na kterém je vytištěný. Z vlastní zkušenosti bych se při psaní životopisu držel několika jednoduchých postupů.

Pokud si do životopisu uvedete nějaký jazyk, framework nebo technologii, dá se předpokládat, že se vás na ní u pohovoru mohou zeptat. Hranice mezi tím, jestli danou technologii opravdu znáte a tím jestli jste si jí uvedli v životopisu jenom pro vylepšení profilu, bývá jedna jediná otázka. Věru vtipně znějí výmluvy typu: používal jsem to krátce, zkoušel jsem si v tom doma něco napsat, četl jsem si o tom. Drobným vylepšením může být uvedení vašeho vlastního odhadu, jak technologii ovládáte. Nicméně úplně nejlepší mi přijde mít v životopise sekci "Zajímám se", kde můžete vypsat vše co vás zajímá.

Pokud vám bude někdo tvrdit, že důležitý je počet technologií, které v životopise uvedete, mějte se na pozoru. Pestrobarevnost vašeho životopisu hraje roli, ale nijak bych jí nepřeceňoval. Stejného efektu se dá dosáhnout i jiným způsobem. Je s podivem, jak málo lidí uvádí ve svém životopise odborné knihy, které je nějakým způsobem zaujaly. Obecně zdroje, z kterých člověk čerpá nové informace a podněty. Pokud mi někdo, kdo se považuje za java programátora, není schopen říci ani jeden zdroj informací (servery, podcasty, blogy atd.), ze kterého čerpá, je na něm něco zvláštního. Jedním z faktorů, který je pro mě během pohovoru klíčový a dávám mu větší váhu než samotné znalosti technologie, je ochota člověka učit se novým věcem. Něco co bych poeticky označil za otevřenou mysl. Obzvláště v něčem, tak dynamicky se měnícím, jako je IT.

Rád se uchazečů ptám, co naposledy četli nebo jaká technologie či myšlenka je zaujala. To mi o nich napoví mnohem více než zhusta popsaný životopis. Navíc to při pohovoru nepůsobí jako výslech, ale více jako dialog, když se o dané věci bavíme. Nemám rád pohovory, které probíhají ve stylu zkoušky ve škole. Bohužel přesně k těmhle typům pohovorů vedou životopisy orientované na co největší množství zkratek a technologií.

Další často podceňovaná část životopisu bývá o zájmech a zálibách. Pokud se někdo hlásí na pozici programátora, nebude mě asi moc zajímat, jestli má řidičský průkaz typu B. Není to vodítko, ale pokud někdo dělá nějaký kolektivní sport, zřejmě nebude mít problém vycházet s lidmi. Pokud je někdo sportovec nebo se věnuje jiné aktivitě, bude zřejmě schopen snášet útrapy, které sebou sportování nese. To všechno jsou maličké střípky do mozaiky, které si o tom člověku skládám. Nepodceňujte detaily, abych to zabalil do jedné rady.

Samozřejmě podobně psaný životopis negarantuje úspěch. Pak je ale otázka, jestli se vůbec ztrácet čas s firmami a personálními agenturami, kde upřednostňují kvantitu v podobě zkratek a strojově psaných životopisů.

pondělí 8. října 2012

CZ Podcast 69 - Continuous Delivery

Minulý týden jsme nahráli další díl podcastu, ve kterém se můžete dozvědět něco více o úsilí jménem Continuous Delivery. Zase jsme za to se staroušem Filemonem vzali a doufáme, že se vám to bude líbit.